Noc s Andersenem

27. března v 17.00 se ve třídách sešli žáci 1., 2., 4.B a 5. třídy. První dva a poslední dva ročníky se promíchaly a vyrazily do určené čtenářské dílny. Pro ty nejmenší paní učitelky připravily pohádky a bajky, zatímco starší spolužáci se zabývali dobrodružnou literaturou a knihami psanými formou deníku.  

V 1. třídě se děti pod vedením paní učitelky Zuzany Nedomové seznámily s pojmem bajka. Přečetly si 2 (někteří i 3) bajky, měly sestavit jejich osnovu a vyvodit ponaučení. Dále doplnily text týkající se bajek. Pak pracovaly s pojmem přirovnání a měly několik těchto přirovnání správně přiřadit. Na závěr společně s paní učitelkou Nedomovou vše shrnuli a ukázali si jednu z knih plné bajek.  Když měla některá skupinka ještě čas, mohla nakreslit ilustraci či vymyslet svoji vlastní bajku. S předčítáním bajek pomáhali zdatní čtenáři z páté třídy. 

A co se dělo ve druhé třídě u paní učitelky Kateřiny Čápové? 

„Jaká by to byla noc s H.Ch.Andersenem, kdybychom si s prvňáčky a druháčky nepřipomněli jeho pohádky. Jakmile se děti našly do dvojic podle částí obrázku pohádkových postav, pustily se do skládání názvů pohádek ( O Malence, Malá mořská víla, Císařovy nové šaty, Motýl, Děvčátko se sirkami, Sněhová královna, Divoké labutě, Princezna na hrášku, Statečný cínový vojáček, Ošklivé káčátko). „Tu znám, tu také znám,“ozývalo se. Ale některé byly nové. Do děje nás postupně vtáhlo čtení páťáků a už zbývalo jen splnit úkoly a odtajnit hádanku, kolik pohádek Andersen napsal.“ 

Ve 4. třídě si žáci společně s paní učitelkou Petrou Petrovou nejdříve prohlédli fotografie prozatím tajného spisovatele a přečetli jeho dva citáty – podle toho zkusili odhadnout, o čem celá čtenářská dílna bude. Následovalo zašifrované jméno Tomáš Šebek a krátký úvod z podcastu, kde se děti dozvěděly, s kým mají tu čest. Tomáš Šebek je chirurg, „Lékař bez hranic“, sportovec, maratonec, „IRON MAN“, zakladatel U lékaře.cz a neziskovky Ministr zdraví, otec čtyř dětí, akrobatický pilot, dobrodruh  a také odvážný muž, který jezdí na mise s Lékaři bez hranic, ze kterých píše knihy formou deníku. Následovalo několik slov na vysvětlenou – co je to mise, deník, tuk tuk, tukul, „SALAM“ = Ahoj atd. Z každé knihy žáci postupně četli různě dlouhé zajímavé ukázky doprovázené vyhledáním daného místa na mapě. Prošli tak letem světem knihy ….MISE HAITI, MISE AFGHÁNISTÁN,  MISE JIŽNÍ SÚDÁN, MISE NEBE NAD JEMENEM a nejnovější knihu, zároveň nejtěžší misi – OBJEKTIVNÍ NÁLEZ. 60 minut určených pro setkání s panem doktorem Šebkem uteklo velmi rychle. Ke konci vymezeného času žáci diskutovali o tom, jestli je dobré pomáhat druhým, co to obnáší, kdo je to hrdina, jaké to asi je přijet do cizí země, kde je válka nebo je vše vzhůru nohama po živelné katastrofě, jaké to je setkat se s jinou kulturou a náboženstvím nebo s primitivní léčbou šamanů. Děti zaujalo Šebkovo „High five“ – klíč k Fyzickému a Duševnímu zdraví a také životní motto: „ Snaž se o co nejlepší výsledek a zbytek neřeš.“  

   Druhý den čtenářskou dílnu o významném lékaři Tomáši Šebkovi zakončili žáci 4. třídy tvorbou plakátů a vymýšlením otázek, na které jim pan doktor možná někdy osobně odpoví – kdo ví? 

Paní učitelka páté třídy Beata Dubová o Noci s Andersenem napsala: 

„Na stanovišti v 5. třídě jsme se ponořili do dobrodružné literatury. Nejdříve jsme se pokusili definovat co to  vlastně dobrodružství je a zjistili jsme, že pro každého to může být něco jiného - pro někoho seskok padákem, pro někoho projít temným lesem.... V další části jsme se věnovali fenoménu české dobrodružné literatury pro děti - Jaroslavu Foglarovi. Vzhledem k tomu, že se aktivita věnovala knize Stínadla se bouří, trochu jsem děti vpravila do děje a vysvětlili jsme si základní pojmy (Rychlé šípy, Stínadla, Vontové, Široko....) Já i děti jsme střídavě četli různé ukázky z knihy Stínadla se bouří a v pracovním listu k tomu děti plnily různé úkoly, někdy doplňovaly z toho, co se právě četlo, jindy předjímaly další děj a někdy také například podle skutků vyvozovaly vlastnosti... Užili jsme si trochu napětí a mně nezbývá než doufat, že někdy mezi nepřeberným množstvím možností sáhnou i po takové klasice, jako je Jaroslav Foglar.“ 

Podvečerním programem v jednotlivých třídách dlouhá noc teprve začala. Hledat s baterkou po škole schované pohádkové postavy, to chce pořádnou odvahu. Tu měli všichni, proto si zasloužili placku s „DUBÁNKEM“  a nápisem Noc s Andersenem. 

Svůj spacák naštěstí nikdo hledat nemusel, ten byl připravený, jen do něj vklouznout a při čtení pohádky se zvukovými efekty se pomalu přenést do říše pohádkových snů. 

Ráno po úklidu a po snídani se všichni těšili na návštěvu místní knihovny. Dík patří paní knihovnici Jelínkové, která každou skupinu dětí zahrnula zajímavostmi a důležitými informacemi nejen o knihovně. Na děti čekal další úkol – podle autora vyhledat dané knihy, ty pak porovnat podle jejich názvu podle abecedy, vyluštit číselný kód a zadat ho do KRYPTEXU. Pokud byl kód správně, schránka se otevřela a žáci nalezli otázku „Kdy se narodil Hans Christian Andersen?“ Tuto odpověď mohli vyhledat na venkovní stezce na Jansáku. Úkoly různého typu (osmisměrka, vyhledávání a doplňování informací, spojování názvů) byly opět zaměřené na knihy. Kdo vše poctivě splnil, vyluštil správné řešení : „NENÍ KRÁSNĚJŠÍCH POHÁDEK NEŽ TY, KTERÉ PÍŠE ŽIVOT SÁM.“ 

Posledním úkolem bylo zapamatovat si datum narození Hanse Christiana Andersena – byl to rok 1805 - a  ve škole pak vyhledat paní učitelku Mužátkovou. Ta za správnou odpověď rozdávala sladkou odměnu. 

My ale věříme, že nejlepší a nejsladší odměnou byly zážitky, které si děti z této krásné akce odnesly.